Mileniálové a internet: Které internetové stránky nám chybí?

(Zdroj: Unsplash)

My, mileniálové, jsme stáli u vzestupu internetu. Jako první jsme věděli, kde se co šustne, v malování jsme zkoušeli různé funkce, přičemž sprej patřil k těm nejoblíbenějším a stáli u vzestupu darkwebu. Jak vzpomínáme na internet my?

Kdy jsme poprvé přišli s internetem do styku?

Kari: U mě to bylo na základní škole. To byl asi rok 2000? Možná 2001, ale nejsem si úplně jistá. Tehdy se část naší třídy proměnila zároveň v počítačovou učebnu a my jsme se učili poprvé s počítačem. V té době nám bylo snad nějakých osm let a nejdřív jsme se učili takovou klasiku "Vytvořit složku", blbůstky v malování, a pak jsme se učili vytvořit si první emailovou adresu. V tý době jsem si říkala "Wooow, tak to je hustý!" :D

Káťa: Ty jo, víš, že si nevzpomenu? Určitě to bylo také v době, kdy jsem chodila na základku, ale nedokážu si vybavit žádné detaily.

Jaká byla naše oblíbená komunikační aplikace - a proč to bylo zrovna ICQ?

Kari: Pokud si dobře vzpomínám, tak zrovna ICQ byla vůbec první aplikace? Pro mě fungovala jako taková osobnější forma komunikace, kde jsem udržovala kontakt třeba z lidma z Lide.cz, protože Facebook v té době ještě nebyl. A navíc se tam hráli fajn hry, takže když jste zrovna neřešili, jak na .... to stálo ve škole nebo jak nesnášíte svět, Zoopaloola nebo Slide-a-lama! :D

Káťa: Hry byly na ICQ to nejlepší! A samozřejmě to bylo úžasné místo, kde se daly trávit hodiny času hovory o všem. S mým bývalým přítelem jsme na ICQ prochatovali celé hodiny a chodili spát dlouho po půlnoci. A dodnes si vzpomínám na ten typický zvuk, když Ti přišla zpráva. Bohužel jsem zapomněla svoje registrační číslo, které jsem si v dobách, kdy mi ještě nebylo ani dvacet pamatovala zpaměti. 

Kari: Myslíš takové to "O-ou"? Jak jsi to zmínila, tak se mi to hned vybavilo! Ale svoje ICQ číslo si už taky nepamatuju. Vlastně ani nevím, jestli "ajsko" ještě funguje...

Káťa: Bohužel ho v červnu 2024 už nadobro zrušili :( Nicméně přesně to "o-ou" jsem měla na mysli! :D 



A co takhle Lide.cz a ostatní chaty?

Ká'ta: Na Lide.cz jsem měla profil, ale nikdy jsem ho moc nevyužívala. Zato na líbku (Libimseti.cz) mám profil doteď a už nikdy ho nesmažu, protože nevím jak. Nemám ponětí, jaké mám heslo a registrační e-mail, tudíž můj profil jednoho dne snad zmizí z internetu společně s celou stránkou. Doufejme, že to bude velmi brzy.  

Kari: Tak v tomhle jsem úplný opak. Líbku jsem nikdy na chuť nepřišla, ale na Lidech jsem strávila fakt hodiny! :D Navíc jsem se tam seznámila s fajn lidma, se kterýma jsem v kontaktu dodnes a strašně mě baví sledovat ten proces a cestu, kterou každý z nás došel. Jak na to teď vzpomínám, tak mi to skoro připadá jako kdybych se dívala na život někoho jiného.

Když už obě blogujeme, pojďme zavzpomínat na blog.cz. Jak vypadal náš první blog?

Káťa: Jéé, ten byl! Ráda jsem experimentovala s designy a pořád jsem zkoušela nové kódy a podobně. Protože mám nejradši osobní blogy, můj první blog byl vlastně mým online deníkem. Přidávala jsem na něj příspěvky skutečně o všem možném, co mě jen napadlo. Sice už si vůbec nepamatuji jak vypadal a dokonce ani jak se jmenoval (ups), ale vím, že jsem blogování milovala. Proto jsem vlastně ráda, že teď máme blog spolu a při každém psaní si užívám tu nostalgii. A co tvůj blog? 

Kari: Já jsem na tom vlastně dost podobně. Usilovala jsem o takovej ten "cool" blog a tuším, že hrál všema barvama a samozřejmě na něm nechybělo plno fotek Olsenek :D Ale taky si nepamatuju, jak se tahle prvotina jmenovala. Pak jsem se už našla, to mi bylo nějakých dvanáct, třináct a blog se jmenoval honeyi.blog.cz. Nesl se v černobílých barvách a spíš působil temně. Vkládala jsem na ně svoje básničky a povídky a nechybělo ani spousta hudby jako Radiohead nebo IAMX a spoustu černobílých momentek. 

Káťa: Neříkej mi, že jsi také prošla fází "posedlost Olsenka"? Já je milovala a sbírala jsem jejich fotky, milovala jejich filmy a byly to moje nejoblíbenější herečky a celebrity. Pokud jsi na svůj blog přidávala jejich fotky, velice pravděpodobně jsem Tě sledovala :D 

Kari: No jasně! Přivedla mě k nim kamarádka, se kterou jsme tenkrát ještě na VHSce sledovaly Sestry v akci! :D A pak jsme sjížděly i další filmy, ale mně osobně se nejvíc líbí asi Sestry v Londýně. Nicméně končím - o Olsenkách třeba někdy jindy :)

Ještě mě napadá, že bylo během našeho dospívání velmi populární také MySpace. Patřili jsme k jeho fanouškům?

Kari: Jasně! MySpace mám vlastně doteď, ale už to rozhodně není, co to bývalo na začátku. Ta stránka přišla o všechno svoje kouzlo, což je škoda. Taky před pár lety proběhla obrovská čistka a zmizelo z něj spoustu fotek, které si tam uživatelé nahráli. O tomhle jsem se nedozvěděla včas, takže mi velká část profilu bohužel zmizela. Ale ono vlastně asi dobře. V té době jsem se léčila z těžkých depresí a na jednu stranu je fajn, že ten "odpad", co byl ve mně už vlastně není. 

Káťa: Teď si budeš myslet, že nejsem skutečný Mileniál, ale já na MySpace účet nikdy neměla. Vlastně ani nevím, zda se jednalo spíš o web, který se podobal blogu nebo Facebooku...

Kari: Byl to takový hodně specifický web, ale asi bych ho spíš přirovnala k Facebooku...

(Zdroj: Pinterest)

Nevím, jestli to není už moc alternativní, ale slyšela jsem i o webu vampirefreaks.com?

Káťa: Sice jsem sledovala všechny série The Vampire Diaries a četla i všechny knihy, stejně tak i Twilight ságu, ale existence tohoto webu mi unikla. O co se jednalo?

Kari: Vampirefreaks.com byl takový už hodně alternativní web pro všechny členy? přívržence? jiných subkultur. Postupem času jsem ale zjistila, že se lidi na tomhle - hodně zjednodušeně řečeno - alternativní Facebooku (nebo snad seznamce?) předháněly o to, kdo vypadá co nejvíc "alternativně". A toho jsem já zastánce nikdy nebyla. Pro mě totiž odlišnost nespočívá v oblečení, ale ve způsobu myšlení a života :)

A co Youtube? Vzpomínáš si ještě na jeho začátky?

Káťa: Ano! Dokonce jsem ho v minulosti používala mnohem víc, než nyní. Teď si čas od času pustím nějaké video, ale dříve jsem milovala vlogy a také tvorbu Charlieho McDonnela (charlieissocoollike). Jeho videa jsem měla ráda, ačkoliv si nepamatuji, o čem přesně byla. Nicméně vím, že často také zpíval a dokonce mi i mladší brácha mého bývalého přítele daroval CD s Charlieho písničkami. Protože jsem chtěla přidat ukázku některého jeho videa, pustila jsem se do pátraní a zjistila jsem, že nyní to není Charlie, ale Charlotte! :-) 


Dále jsem na YouTube sledovala také klipy, zejména kapely The Veronicas a Avril Lavigne. Když nad tím teď tak přemýšlím, tak mi je vlastně líto, že klipy už skoro vůbec nesleduji. No a v neposlední řadě jsem díky své sestřenici začala na YouTube sledovat také Zoe Sugg, která v té době ještě používala přezdívku Zoella, a také Alfieho  Deyese. Dohromady Charlie, Zoe a Alfie vlastně tvořili první vlnu britských YouTuberů. A co Ty a YouTube?

Kari: Jak sama víš, hudba tvoří obrovskou součást mého života, takže jsem na Youtube trávila hodně času. Dokonce sem tam něco složím a postnu to, i když moje experimentální "hudba" má sotva deset lajků :D Abych šla ale k věci, tak musím říct, že mi většina jmen, které jsi zmínila, nic neříká :D Co si ale vybavuju je hvězdičkové hodnocení, které mi dost chybí. Je to sice banalita, ale svět internetu, kdy se obliba neměřila počtem lajků, nebyly všude samé reklamy a ady mi dost chybí. A co se týká tvůrců, tak jsem vlastně nikoho ani nijak nesledovala, na Youtube jsem byla vážně kvůli hudbě, a pak i kvůli takovým těm fanouškovským videím k různým filmům a seriálům. Bohužel zlatá éra Youtube je už dávno pryč...a stejně tak i ostatních webů. Škoda. 
Snad se jednou zase vrátíme alespoň na moment do doby, kdy se nic, ani my samí, nehodnotí podle počtu bezcenných lajků.


Komentáře