Jméno americké autorky Collen Hoover si většina z vás nejspíš pojí s knihou Námi to končí. Podle ní byl natočen také stejnojmenný film, který se ale více než samotným zpracováním proslavil soudním sporem mezi hlavní hereckou dvojicí - Lively a Baldonim. Ovšem zpátky k samotné autorce - Hoover má na svém kontě skutečně tučnou řádku knih a pokud se vám její styl psaní líbí, zamilujete si je. Stojí za přečtení její kniha Přiznání?
Kniha Přiznání, v anglickém originále Confess, vyšla v USA již v roce 2015, ovšem čeští čtenáři se dočkali překladu až o deset let později. Zajímavé je, že kniha Námi to končí, vyšla v originále až rok poté, ale dočkala se dřívějšího překladu a také většího ohlasu. Kniha Přiznání spadá do žánru young adult a dokonce byl podle ní v roce 2017 natočený seriál, který je možné sledovat na Apple TV.
Děj knihy Přiznání
Kniha začíná prologem, v němž se setkáme s hlavní hrdinkou Auburn Reedovou, která musí v pouhých 15 letech prožít něco, co si nikdo z nás nepřeje prožít nikdy za život. Musí se rozloučit se svým prvním přítelem, kterého nadevše miluje, protože on se ji ztrácí před očima a pomalu umírá. Jeho rodina na jejich vztah samozřejmě nahlíží trochu s rezervou, protože jim je přece pouze 15 let a jejich city tím pádem nemohou být tak silné, opravdové a podobně.
Děj první kapitoly nás pak již přesune o pět, šest let v čase a Auburn je již téměř 21 let a čerstvě se přestěhovala do Texasu, kde dělá práci, kterou nenávidí a bydlí s velmi svéráznou spolubydlící.
Jednoho dne se náhodou zastaví před dveřmi, kde ji zaujme cedulka s žádostí o výpomoc a rozhodne se to vyzkoušet. V tu chvíli se setká s Owenem Gentrym, který nutně shání výpomoc na večer, neboť pořádá prodejní výstavu svých obrazů a potřebuje asistentku, která bude evidovat jeho prodané obrazy.
Od té doby se čtenář ocitne v příběhu Auburn a Owena a postupně s odkrývá jejich životní příběhy. Kapitoly se střídají podle toho, zda jsou vyprávěny z pohledu Auburn nebo Owena a čtenář celou dobu ví, že mu nějaká část příběhu uniká a jak to tak bývá, dozví se jí až na úplném konci.
Námět
Ještě předtím, než se čtenář ponoří do čtení příběhu, ho autorka informuje o tom, že veškerá přiznání, která se v knize vyskytují, ji poskytli samotní čtenáři. Hned u několika z nich je to velice znepokojující.
Kromě přiznání, která tvoří páteř celého vyprávění, se děj točí také okolo smrti, odpuštění, sebeobětování a samozřejmě lásky ve všech jejích podobách.
Proč si knihu Přiznání přečíst?
Já osobně nepovažuji knihy Colleen Hoover za předvídatelné, alespoň ne v tom smyslu, že od začátku víte, co se bude dít a jak to skončí, jako například při čtení Romantických útěků od Julie Caplin. Samozřejmě ta hlavní část příběhu - kdo s kým nakonec skončí - se předvídat dá, ale cestou vás čeká tolik zpomalovacích prahů a překážek, že budete překvapení, kolik se toho může v jedné knize odehrát.
Zároveň se nejedná o nijak náročné čtení, tudíž všech 287 stran zvládnete bez problému přečíst za jedno odpoledne.
Vychválit musím ještě jednou samotný námět, protože ho považuji za velmi originální. Vystavět celý příběh pouze okolo přiznání a vymyslet smysluplný děj je originální. Knihy od Colleen Hoover jsou navíc plné emocí a otevírají témata, která jsou vlastně zcela běžná, ale často přehlížená. U knihy Námi to končí je tímto tématem domácí násilí, u této knihy zase otázka lásky a toho, co je člověk pro ni ochotný udělat.
Hlavní postavy příběhu
V příběhu se vyskytuje sedm postav, ale nejvíce prostoru je věnováno těm dvěma hlavním - Auburn a Owenovi. Oba jsou stejně staří, je jim 21 let, a kupodivu mi přijde, že Owen je na svůj věk skutečně vyspělý. Ačkoliv se zpočátku zdá, že se jedná o problémového kluka z bohaté rodiny, v příběhu se ukáže, že je velmi charakterní a při pohledu na svět okolo možná až příliš nereálný. Auburn je typickou knižní hrdinkou, která si prošla těžkými životními situacemi, je připravená a více než ochotná se sebeobětovat pro ostatní a nemá žádné sebevědomí.
Celkové hodnocení
Knihu bych rozhodně doporučila fanouškům Colleen Hoover, kteří dobře vědí, co od ní čekat. Dále bych ji ale doporučila také romantikům, milovníkům young adult a knih pro ženy a v neposlední řadě čtenářům, kteří mají rádi, když tempo odsýpá a kniha je čtivá a nenáročná.
Autorka dokáže své čtenáře vzít na pořádnou emocionální jízdu a na konci příběhu vás vyplivnout jako slupku od pomeranče, z kterého jste si udělali fresh k snídani. Pokud u čtení brečíte, doporučila bych vám si připravit i balení kapesníčků, protože pocity beznaděje, které budete pociťovat, vás možná přemůžou. Já si užila celý příběh od začátku do konce, ačkoliv závěr byl přece jen až moc knižní a nevěřím tomu, že takové věci se dějí i ve skutečném životě. A pokud se vám nepodaří do knihy hned začíst, nebo se vám bude zdát příběh příliš banální, zkuste vytrvat, protože rychle přijde pořádný spád a v příběhu se objeví hned několik překvapivých zápletek.
Komentáře
Okomentovat