Pády ke skateboardingu patří

 


Skateboarding pro mnohé představuje svobodu. Někdy jedete pár centimetrů nad asfaltem, jindy překonáváte mnohem větší výšky. A jestli existuje něco, co spojuje všechny skejťáky bez ohledu na věk, pohlaví nebo úroveň, pak jsou to pády.

Nadšení versus realita

Někoho tenhle článek možná překvapí, ale mně skateboarding učaroval, když mi bylo pár let (vážně si nepamatuju číslo). Pamatuju si však dva zásadní okamžiky, kdy jsem si řekla, že bych „tohle“ taky chtěla umět. Prvním okamžikem byl film Policejní akademie 4: Občanská patrola a druhým hra na PS1 Tony Hawk’s Pro Skater 2 (tu si mimochodem jednou za čas zahraju i dneska, díky za ty emulátory).

Svůj první skateboard jsem dostala asi ve třinácti letech, ale znovu – přesné číslo si nepamatuju. Dala mi ho babička k Vánocům. Samozřejmě že jsem ze svého prvního prkna byla nadšená! Kdo by taky nebyl 😊

Co ale přišlo potom, jsem nečekala. Postavila jsem skateboard na zem a chvíli stála jako opařená. Jak mám vlastně stát? Jak mám mít na decku chodidla? A taky mě tehdy nenapadlo, že se deck naklání na dvě strany (ne, není to deska, která by byla po celou dobu rovně, vždyť by to nedávalo ani smysl při zatáčení 😊). A co víc – co když si na skate stoupnu a prostě mi podjede pod nohama? A tady se dostávám k pádům, které jsou předmětem dnešního článku.

První skate

Fyzika je neúprosná, ale fér

Víte, co je na skateboardingu fajn? Že vás nikdo neodsuzuje. Vůbec se nemusíte bát, že by vám někdo řekl, že jste pozér, že jste moc tlustí (kvalitní skateboardy mají nosnost až 100 kg, mimochodem) nebo že jste staří. Nic takového. Kromě kvalitního vybavení, na kterém byste neměli šetřit, je důležité také počítat s pády. Každý, kdo už nějakou dobu jezdí, vám poví, že pády jsou prostě součástí tohoto sportu. Důležité je ale vědět, jak spadnout. Pokud se bojíte toho, že si natlučete, skateboarding asi nebude úplně sport pro vás 😊

Je třeba počítat s úplně každou proměnnou. Pohyb, tření, gravitace, setrvačnost – tomu všemu se musíte učit. Když jedete po asfaltu a pod kolečka se vám dostane kamínek, skate se „zasekne“ a automaticky vás „vyhodí“. Naopak když přenesete příliš váhy dozadu, spadnete dozadu.

Nemusíte se ale bát, že byste byli první, kdo si ošklivě nabil. Třeba Tony Hawk otevřeně mluví o tom, kolikrát tvrdě dopadl při nácviku nových triků, a Rodney Mullen strávil roky opakováním a pády, než se jeho triky staly ikonickými.

Pokud se rozhodnete sledovat i méně známé tváře z Instagramu, všimnete si, že často sdílejí rady, jak padat, ale také svůj progres při tréninku nových triků. Nedávno jsem narazila na video jedné holčiny, která se snažila přeskočit schodiště. Trénink jí zabral skoro rok a několikrát si při něm ošklivě natloukla.

Dopřejte si čas

Nikdy učený z nebe nespadl a o skateboardingu to platí dvojnásobně. Pokud teprve začínáte nebo se ke skateboardingu vracíte, počítejte s tím, že první týdny budou fyzicky náročné. Zapojíte svaly, o kterých jste možná ani nevěděli, budou vás pálit lýtka, bolet kotníky a počítejte i s odřeninami a modřinami. Dejte si čas a nepouštějte se hned do složitých triků. Postupem času budou vaše reakce rychlejší, budete mít lepší koordinaci a některé pohyby budete dělat už automaticky.

Velkou roli hraje i prevence. Nezapomínejte se před jízdou zahřát, protáhnout si kotníky, kolena a zápěstí, abyste snížili riziko zranění. Skateboarding sice působí jako cool sport pro rebely, ale ve skutečnosti je to neustálá práce s vlastním tělem.

Padejte, ale chytře

Jak už jsem psala na začátku článku, skutečným uměním je umět padat. To nejhorší, co můžete udělat, je ztuhnout. Čím víc totiž ztuhnete, tím tvrdší bude náraz. Uvolnění paradoxně snižuje riziko vážného zranění. Ideální je snažit se pád rozložit do celého těla.

Při nižší rychlosti je často nejbezpečnější variantou seskočit z decku a pád „vyběhnout“. Vaše tělo si časem vytvoří reflex, díky kterému budete reagovat dřív, než si stihnete uvědomit, že padáte.

Obrovskou překážkou je ale především vaše hlava. Je normální mít strach z pádu, z pohledu ostatních nebo z neúspěchu a vydat se do skateparku může působit zastrašujícím dojmem. Jenže většina jezdců si pamatuje vlastní začátky, takže pokud si ohledně něčeho nebudete jisti, nebojte se požádat o pomoc.

Je normální mít i den blbec, kdy vám ježdění vůbec nepůjde. Sama jsem takové dny měla – rozehřívala jsem se, párkrát se rozjela a pak jsem jen seděla, protože jsem cítila, že to ten den „nepůjde“. V takových momentech je fajn dát si stopku, protože vám tělo ve skutečnosti říká, že je lepší dopřát si oraz.

Kromě toho, že si postupně vybudujete vlastní techniku, vybudujete si i odolnost. Schopnost vstát, zkusit to znovu a umět přijmout dočasnou bolest je dovednost, kterou si díky skateboardingu rychle osvojíte.

Skateboarding není o tom, že přestanete padat, ale o tom, že se přestanete bát pádu 😊

 

 

Komentáře